Přátelství

Často mne udivuje, jak lidé smýšlí o přátelství. Hodně lidí co znám si v přátelství slovně ubližují, napadají citlivá místa druhého, aby se cítili oni sami lépe. A já se jenom sama sebe ptám, jak se mohou takhle k sobě chovat praví přátelé... Vždyť přátelství má být o vzájemné důveře. Pro mě je "pravé" přátelství úplně o něčem jiném. Beru to tak, že když se své nejkamarádce svěřím... počítám s tím, že daná věc zůstane mezi námi a né, že je "vytroubí" ostatním a směje se mi spolu s nimi. Nevím jak vy, ale já své přátele neberu jako samozřejmost. Často se nad tímhle pozastavím, protože mně hodněkrát "přátelé" slovně napadají a mně jen nad tím hlava stojí. Chápu, když se jim na mně něco nelíbí, ale to jim snad nedává důvod se mi smát a pomlouvat mne za zády. Zkrátka myslím si, že přátelství je úplně o něčem jiném. Jak vidíte přátelství vy?

V tomhle článku nemám namysli přátelské "pošťuchování". To je v pořádku navíc se tak přátelé ještě více stmelují...